Nákupní košík je prázdný

Společnost Zemědělská a.s. Bystřec využívá senážní techniologii Budissa Bag již několik let

Sobota 14.01.2012

 

Senážování do vaků přináší mnoho výhod
 
 
Zemědělská, a. s., Bystřec vznikla v roce 1996. Působí v podhorské oblasti nedaleko Jablonného nad Orlicí a je zaměřena převážně na živočišnou výrobu. Před třemi lety podnik přešel od tradičního dusání senáže v jámách k moderní technologii vakování. Tři roky provozu potvrdily správnost tohoto rozhodnutí.
 
Zemědělské pozemky nacházející se v nadmořské výšce 400 až 800 metrů nepřejí intenzivnímu pěstování tržních plodin, tradici má v tomto regionu živočišná výroba. Tomu odpovídá i charakter zemědělské výroby navštíveného podniku v Bystřeci.
 
Skot na prvním místě
Ve svých počátcích se Zemědělská, a. s., Bystřec věnovala i chovu prasat, ten však byl po několika letech zrušen. Modernizace starých technologií by vyžadovala velké investice a klesající výkupní ceny vepřového masa nedávaly předpoklad návratnosti vložených prostředků. Ředitel společnosti Milan Vaníček to zpětně považuje za správné rozhodnutí. Dnes se v Bystřeci specializují na chov skotu českého strakatého plemene. Ve stavu mají kolem tisíce kusů v uzavřeném obratu stáda, z toho 430 dojnic. Ty byly původně ustájeny ve čtyřech stovkových kravínech, po výstavbě nové stáje se v roce 2001 přestěhovaly do jednoho objektu. Průměrná dojivost na jednu dojnici se dlouhodobě pohybuje kolem 7300 l mléka. I chov skotu s produkcí mléka prošel v minulých letech krizí, současné výkupní ceny mléka však již chovatele dostávají do plusových čísel. Mléko od zdejšího podniku vykupuje mlékárna ORRERO, a. s., z Litovle, ve které se z něj mimo jiné vyrábí parmezán pod obchodním označením Gran Moravia. Italský majitel mlékárny jej prodává i v Itálii, kde si na náročném trhu vede velmi dobře.
Potěšující jsou pro vedení společnosti i stoupající ceny zástavu, který zdejší podnik prodává i do zahraničí. Mléčný skot doplňuje v nedalekých Čenkovicích malé stádo masného skotu, které spásá místní, převážně svažité pozemky. Tržby podniku tvoří především prodej mléka a zástavového skotu, v menší míře rostlinná výroba a služby vykonávané zdejšími mechanizačními prostředky.
 
Pro vlastní potřebu
Zdejší podnik obhospodařuje 900 ha zemědělské půdy. Rostlinná produkce je zaměřena na vytvoření krmivové základny pro vlastní chov. Většinu výměry, téměř 500 ha tvoří orná půda, zbytek jsou TTP a 100 ha pastvin. Na 160 ha jsou zasety obilniny, které podnik pěstuje především pro svou potřebu, prodej případných přebytků je minimální. Ze zbylé orné půdy je vyčleněno 56 ha pro trávy na semeno, 14 ha pro sadbové a konzumní brambory, na 65 ha je pak kukuřice. Své nezastupitelné místo mají v osevním postupu samozřejmě nezbytné pícniny na orné půdě.
 
Plánovaná investice
Velkou plánovanou investicí je nová bioplynová stanice, jejíž výstavba začne v příštím roce. Po dokončení bude mít výkon 600 kWe. Protože je skot ustájen ve stlaných stájích, podstatnou složkou dodávanou do bioplynové stanice bude slamnatý hnůj. Podnik tím vyřeší i problém nakládání s hnojem. Zpřísňující se předpisy by si vyžádaly v budoucnu nemalé prostředky do stavby přífaremního hnojiště, bioplynová stanice podniku tento problém vyřeší. Dalšími komponenty nezbytnými pro její provoz budou travní senáže, přibližně 700 t kukuřice a 1500 t cukrovarnických řízků. Celková roční spotřeba BPS je plánována na 19 000 tun materiálu.
Odpadní teplo využije provozovatel v zimním období pro vytápění dojírny, dílny a administrativní budovy, v letním období nahradí LTO v sušičce obilí.  
 
 
Kvalitnější krmivo pro skot
Jako v mnoha jiných podnicích se i v Bystřeci krmivo pro skot skladovalo ve dvou silážních jámách. Jeho kvalita často zcela nevyhovovala potřebám intenzivního chovu, bylo třeba počítat se ztrátami a stav silážních jam volal po investicích. Po zvážení situace se vedení Zemědělské, a. s., Bystřec rozhodlo zavést technologii senážování do vaků. Zkušenost s touto technologií již v Bystřeci měli, protože si ve službě nechávali uskladnit do vaku krmnou kukuřici. Podnik služeb používal lis AG-Bag G – 7000 k naprosté spokojenosti a tak zvolili stejnou značku, jen model si vybrali větší. Na počátku roku 2008 si pořídili lis AG-Bagger    G – 9000 (poznámka – dnešní označení Budissa Bag RT-9000) s velkou komorou na vaky o průměru 3,3 metru. Pro agregaci s lisem je určen traktor John Deere 8100 s výkonem 175 koní. Jak dodává ředitel Milan Vaníček: „Větší průměr vaku nám vyhovuje, senáž se frézou krmného vozu lépe odebírá“.
V místních klimatických podmínkách začíná sezóna prvními sečemi travních senáží kolem 20. května, pokračuje druhými sečemi v červenci a končí třetími sečemi na konci září. Na závěr sezóny pak lis naplní jeden vak kukuřicí. Přestávky mezi sečemi využije podnik pro práci lisu ve službách, pro okolní podniky ročně naplní deset vaků.
Vaky mají délku 75 m (pro tento lis se mohou použít vaky až do délky 150 m) a kapacitu 300 t travní senáže. Sklízí-li a senážují porosty jetele, vejde se do vaku i 350 t hmoty. Výkonnost linky je dána tím, jaké porosty se sklízejí a kolik techniky je do sklizně a dopravy zapojeno. Limitujícím faktorem je především výkon řezačky a doprava materiálu k lisu. Na vlastní oči jsme se přesvědčili, že lis zpracuje hmotu z návěsu dříve, než stačí najet další. V praxi lis za jeden den naplní jeden až dva vaky.  
Technologie vakování má pro podnik několik výhod. Při skladování do jam se materiál začal navážet z níže položených pozemků a v omezeném čase se musely sklidit i všechny ostatní, výše položené plochy. Tak se stávalo, že se někde sklízely porosty zralé, jinde ještě nedozrálé a když zapršelo, nastal problém. Jáma s kapacitou 300 vagonů se musela za týden naplnit. Kvalita senáže pak rozhodně nebyla optimální. Navíc bylo krmivo v jámách stejné, protože se kvalitnější smíchalo s horším. Lisování do vaků umožňuje sklízet porosty v optimální zralosti, ve vaku lépe probíhají fermentační procesy, což má v důsledku pozitivní dopad na kvalitu krmiva. Druhou výhodou je možnost třídit senáž do jednotlivých vaků podle jejího složení. Zootechnik si pak může vybrat, které krmivo použije pro danou kategorii skotu a čím jej doplní. Nejkvalitnější krmivo dostanou dojnice. Příjemné je i zjištění, že loňská siláž ve vacích stále voní a je chutná.
Velmi podstatnou předností vakování jsou též zanedbatelné ztráty. Při senážování v jámách činily ztráty podle Milana Vaníčka minimálně deset procent.
Za jednu sezónu lis naplní 22 vaků senáže a jeden vak kukuřice. Převedeno na hmotnost je ve vacích uskladněno 6500 tun hmoty.
Výsledné náklady činí přibližně 150 Kč na tunu. Ve vyčíslení nákladů na vakování je zahrnuto navážení píce, vlastní proces vakování, cena vaku a přidávaných konzervantů a související práce.
Lis pracuje v podniku čtvrtou sezónu a nejeví známky většího opotřebení. Milan Vaníček věří, že jeho životnost bude minimálně deset let.
 
Lis s gumovým příjmovým pásem
Specialitou lisů firmy AG-Bag (dnes pod označením Budissa-Bag) a velkou předností je široký gumový pás, který je poháněn pomocí hydromotoru. Z ovládací plošiny je možno nastavit plynule rychlost pásu a tak reagovat na podmínky při plnění vaku. Šířka příjmového stolu vyhovuje všem dopravním prostředkům a nakladačům. Gumový pas se při plnění plynule pohybuje. Krmivo padá do rotoru a odtud se lisuje do vaku. Aby se materiál nedostal pod vak je na dně rotoru umístěna stěrka. Plynule ovladatelná dvojice dávkovacích válců je poháněna hydraulicky. Směr pohybu válců lze plynule měnit, stejně tak rychlost otáčení válců v závislosti na rychlosti posuvu gumového pásu. Díky dávkovacím válcům je materiál rovnoměrně rozvrstven před rotorem a následně stlačen. Plnicí rotor lisu, vtlačující krmivo do vaku, je speciálně konstruován do dvojité šnekovice. Lisovací zuby jsou opatřeny opotřebitelnými plechy , které je možno po určité době vyměnit. Lisovací tlak se nastavuje mezi strojem a zábranou. Spojení zabezpečují dvě lana navinutá na lisovacích bubnech. Po překročení předepasného lisovacího tlaku se stroj odbrzdí a lis popojede dopředu. Kotoučové brzdy zabezpečí rovnoměrné plnění vaku.K pohonu lisu stačí jednoduše vybavený traktor s vývodovým hřídelem 540 nebo 1000 ot/min a jedním hydraulickým okruhem. Jedna hadice je tlaková, druhá je beztlaková "zpátečka". Traktor je s lisem propojen vzadu do pravitka závěsu a vpředu vzpěrou do strany traktoru. Díky tomu je obsluha schopna lis ovládat a korigovat směr.
 
Jiří Hruška
Redaktor časopisu Farmář

Registrace newsletteru

Chcete-li pravidelně dostávat zajímavé novinky o naší zemědělské technice, o nových produktech a akcích, potom vyplňte následující formulář a veškeré informace budou chodit pohodlně do Vaší e-mailové schránky.

Registrovat

Prohlédněte si archiv novinek »

Kontaktujte nás

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace